pátek 20. června 2014

Horská výzva / Krušné hory / Long-63km / 2014 / 6. místo

Nejdřív začnu tréninkem na tenle závod. 14 dní před startem jsme opět vyrazili s Tomášem za Prahu trochu protáhnout nohy na delším běhu. Tentokrát vlakem do Jílového. Odtamtud nejdřív podél Sázavy pak přeběhnutí ke Slapské přehradě a podél Svatojánských proudů do Štěchovic. Pak už jen přes kopec do Pikovic na vlak zpět. Krásných 34km v tempu 6:34, s 1000m převýšení, okořeněných parádními výhledy. Akorát ke konci už nás to trochu peklo na sluníčku.

Do Krušek jsme se těšili. Po Šumavě a 8. místu jsme byli trochu namlsaní. Ubytování na faře na Božím daru bylo ideální, a tak jsem jako podporu mohl vzít i Lucku s malou Aničkou. Do teď jsme vždy večer do startu odpočívali ve spacácích ve stanu, ale tentokrát jsme se zachumlali do peřin, což mělo za následek lehké vytuhnutí a vzájemné nepříjemné pohledy při nutnosti vstát a připravit se na start.
Jelikož nás už nebavilo marné hledání nějaké fotky v galeriích závodu, určili jsme dvě taktiky. Na startu být v 1. řadě a na občerstvovačkách do 3. místa. Ta první část se nám povedla na jedničku:

pekelné soustředění před startem / foto: Jakub Cejpek

správně nastavit hodinky... / foto: Patrik Pátek

Na náměstí na Božím Daru / foto: z Behej.com
Hned za startem následuje prudká zatáčka a oběhnutí náměstí. Pak seběh na silnici a hurá do tmy. Začíná se pěkně rychle, první kilometr za 4 min a já si připadám, že běžím desítku a ne ultra. Jsme asi na 5-6 místě když opouštíme silnici a vbíháme do lesů. Na chvilku se vytvoří skupinka asi pěti dvojic, která se ale v prvním zavlnění trati trhá a my se dostáváme do skupiny s jedním mixem a jedním dogtrekařem. Terén je zatím bez prudkých kopců a tak to pekelně rychle ubíhá. Po 14km a hodině a deseti minutách od startu jsme na první občerstvovačce. Já trochu zdržuju, protože mi spadnul obal na mapu do koše.

přibíháme na 1. občerstvení / foto: Patrik Pátek
Na začátku obce Abertamy se trochu zmatkuje, ale naštěstí se vracíme asi jen 30m. Na náměstí na nás čeká auto s kamerou, takže máme o zábavu postaráno. Běžíme s jednou dvojicí, se kterou budeme až do Jáchymova. Po sjezdovce na Plešivec to jde hodně svižně. S dvojicí se různě předbíháme. A já si jen tak mimochodem udělám osobák na 1/2 maraton (Tomášovi k tomu chybí asi 2 minuty). Nad Jáchymovem jsme trochu vepředu a jelikož vím, že se má běžet po silnici, tak nekoukám na fáborky. Přebíháme odbočku, ale kluci na nás naštěstí volaj, tak rychle otáčíme a za chvilku je zas máme. Před občerstvovačkou je zpestření v podobě dřevěného krytého schodiště. Dobíháme na ní a tam nás kontrola překvapuje sdělením, že jsme třetí... Takže i to nám vyšlo.

Rychlej banán a už běžíme spícím Jáchymovem. Trasa se kroutí mezi domky a po schodech, kde na jedněch Tomáš vybere pád na poslední chvilku. Na tom betonu by to bolelo. Za chvilku jsme opět v lese a následuje poměrně orientačně náročná část, která kombinuje lesy se spoustou klacků na zemi a otevřené louky. Trasa se chvilkami ztrácí, uhýbá apod. Jednou ten klacek dostatečně nepřeskočím a pěkně se vyválím, naštěstí bez větší újmy. Na asi 35. km nás dobíhají dvě dvojice. V sebězích získáváme, ale kluci nám zas dávají do kopců.

3. občerstvovačka je ve Stráži nad Ohří. Už toho máme celkem dost v tom tempu. Jsme na 40. km a čeká nás nejhorší stoupání. Doplníme vaky, já se polejvám vodou a jdeme dál. Jsme na 4. místě (ale podle infa z občerstvovačky jsme na 5.). Začátek je fakt těžkej, na čtyřech km nastoupáme 400m. Za chvilku nás předchází dvojice, uff mizí nám nějak rychle... Už svítá a my zandáváme čelovky. Naštěstí se dostáváme na vrstevnicovou cestu, kde lze už zase běžet, tak to líp utíká. Za chvilku se za námi objeví další dvojice, no moc se nám nedaří se jich držet. Pak následuje celkem dlouhý seběh, jeden krátký kopec a jsme na poslední louce před Klínovcem. Běžet tam nejde. Tráva je pěkně vysoká, mokrá a před námi skoro nikdo nešel, kdo by prošel cestu. Sbíháme na silnici a připravujeme se na závěrečný výšlap po sjezdovce. Když jsme skoro pod ní, objeví se za námi další dvojice. V duchu si říkám, že tu už před sebe pustit nechci. A hurá nahoru. Jde to překvapivě dobře a dvojice náš náskok nestahuje, naopak to vypadá, že druhý z dvojice i trochu ztrácí. Na Klínovci pěkně fouká a je zima, ale my víme, že už jen tři kilometry. Poslední kontrola na vrcholu a honem dolů, i když už ne tak rychle jako na začátku. Občasný pohled přes rameno uklidňuje, dvojice není v dohledu a hlavně já si dávám pozor, abych zas netrefil nějaký kořen. Probíháme Božím Darem a užíváme se cílovou rovinku. V cíli na nás čeká překvapení v podobě 6. místa a času 7:15:11. Nádhera.

team xfatul / Jakub Hendrych + Tomáš Zdvihal / 63,6 km / 7:15:11 / + 2000m / 6. místo

Od Jeseníků celkem progress. Tam jsme byli v hloubi pole se ztrátou 3:15 hod na vítěze, na Šumavě 8. místo a ztráta 1:55 hod a nyní 6. místo a ztráta 1 hod.

Btw: málem jsem si zlepšil i rekord na maraton, chyběly mi dvě minuty v tom kopci nad Stráží.


Žádné komentáře:

Okomentovat